Hodnocení zachovalosti antikvárních (použitých) knih systémem Vejrážka-Burdátš

Hodnocení zachovalosti, stavu jednotlivých antikvárních či použitých knih je vždy subjektivní. Začínající antikvář, či neznalý prodávající považuje téměř každou knížku, která jakžtakž drží pohromadě za dobrou. S délkou praxe nabývá hodnocení na objektivitě a exaktností. Zkušení antikváři dokáží v nebývalé stručnosti postihnout a popsat i drobná poškození či chybějící části, o kterých začínající antikvář nemá ani ánunk.(např. patitul chybí, na vakátu vlastnický vpisek, vasrfleky na přídeští). Samozřejmě je předpokládána znalost alespoň základní knihkupecké, knihovnické a knihařské terminologie. Pro naši tabulku jsme použili způsob pětistupňového hodnocení, který používají dva zkušení antikváři s dlouhodobou praxí. Oba zároveň působí jako soudní znalci, kde je preciznost vyjadřování velmi důležitá.

I. intaktní kniha (známka 1 nebo A)

Za intaktní, neboli nedotčenou knihu považujeme zejména knihu novou, nečtenou, nebo působící nečteně, samozřejmě s ohledem na stáří knihy. Kniha nesmí být ani drobně poškozena, ušpiněna. Její vazba musí držet pohromadě, lze ji otevřít s rozpoznatelným odporem vazby (netýká se volných brožur). U knihy mohou být patrny pouze znaky stárnutí (zažloutlý papír, rozsušený klih použitý k lepení.) Pokud má přebal, ten musí být čistý, nenatržený. Kniha nesmí být opravovaná nebo restaurovaná. Může obsahovat dedikaci autora, výtvarníka či redaktora.

II. bezvadná kniha (známka 2 nebo B)

Za bezvadnou knihu považujeme takovou, která nemá poškození. Působí dobrým, čistým dojmem. Není natržená, nemá viditelně naražené rohy, není ušpiněná, ale pouze zašlá, není popsaná nebo podtrhaná, s výjimkou občasných vpisků tužkou, které lze vygumovat. Vazba může být trochu rozvolněná a ořízka zašlá od prstů čtenářů. Je to prostě očtená kniha kulturním a čistotným čtenářem. Může obsahovat dedikaci třetí osoby, či razítko instituce.

III. zachovalá kniha (známka 3 nebo C)

Za zachovalou knihu považujeme tu, která nese známky očtenosti, dlouhodobého používání, ale není zásadně poškozená. Může být zašpiněná, ale ne znehodnocena špínou z poživatin, fleky od různých tekutin. Může mít ohlé růžky stran (oslí uši), může mít naražené hrany vazby, může být mírně popsaná perem či propiskou (ne více než 20% rozsahu). Může být mírně zvlněná či ohlá působením vlhkosti Může mít používáním roztržené předsádky a odřené desky a hřbet. Ořízka může být téměř celá zašpinena od prstů čtenáře. Může obsahovat knihovnická razítka a nálepky, může být restaurovaná a podlepovaná.

IV. opotřebovaná kniha (známka 4 nebo D)

Taková kniha se vyznačuje silným opotřebením. Vazba je odřena, ušpiněna, hřbet může být natržen, na vazbě jsou různé fleky či rýhy. Predsádka je roztržena, knižní blok je silně rozvolněn, jednotlivé strany mohou být uvolněny, či vytrženy (nesmí však chybět). Stránky mohou být počmárané, natržené, pérové ilustrace dětsky vymalované, rohy stránek špinavé od nasliněných prstů. Na knize a v knize mohou být fleky od různých tekutin. Kniha může být zvlněna vlhkostí. Kniha je však kompletní, žádná část nechybí, ale pro některé citlivější jedince může působit odporně čili eklhaft. Všecha opotřebení je dobré slovně uvést.

V. poškozená kniha (známka 5 nebo E)

Lze nabízet i poškozené knihy, pokud se jedná o historicky vzácné, či sběratelsky zajímavé tituly. Správný antikvář však poškozené běžné tituly nenabízí a nabídku poškozené knihy vždy zdůvodní. Nejčastějším poškozením je utržení hřbetu knihy, vytržení volné části předsádky a titulního listu. Vytržené celostránkové ilustrace, či roztržené stránky, chybějící stránky. Rozpadlý knižní blok, čili salátové vydání a nebo chybějící desky. Kniha byla prolitá barevnou tekutinou. Části knihy mají barevné fleky od plísně nebo kniha zapáchá po plísni či jiných tělných tekutinách (je nepřípustné z hygienických důvodů prodávat knihy s plísní či zbytky výkalů (po myších, holubech apod.). Všechna poškození je nutné přiznat a popsat víceslovně.

Známkování pouhým číslem je možné, avšak poctivý antikvář používá textový popis. Popisy lze kombinovat (například: přebal zachovalý, natržen a podlepen, kniha bezvadná, nebo přebal 3, kniha 2). Správný antikvář principiálně nepoužívá popis výrazy pěkná, krásná, ošklivá. Těmito výrazy z estetického slovníku se popisují jiné předměty a osoby, ne knihy v nabídce. Lze použít pouze u spojení pěkné, krásné ilustrace či pěkná individuální vazba. Nepoužíváme taky výraz dobrá a výborná, přenechme jej kulinářům.

Kvalitní fotografie však často napoví více než kvalitní popis. Poctivý antikvář nedává do své nabídky ilustrativní fotografie ztažené z internetu, ale vždy se jedná o fotografii kokrétně nabízeného titulu. U dražších titulů přidávají i fotografie z vnitřku knihy, či detailní záběry na kritická místa knihy (hřbet, předsádka, titulní list aj.) Když zákazník-sběratel potřebuje u dražších titulů více fotografií, nebo přesnější popis, musí mu být vyhověno.

Samozřejmě v popisu uvádíme i skutečnosti, které hodnotu knihy zvyšují. Nejčastěji je to dedikace a podpis autora či ilustrátora, vložené dobové výstřižky či související dopis, pohlednice, grafické exlibris majitele, reklamní záložka. Individuální vylepšení knihy je nutné uvést, ne každý sběratel o to stojí.

Popisování starých tisků má své jednotné zásady, které dobrý antikvář zná a dodržuje. V dnešní době však naprostá většina prodávaných knih nespadá do kategorie manuskriptů, starých tisků a inkunábulí, tudíž výše uvedený popis postačuje.

Vyzýváme všechny antikváře, překupníky, vetešníky i různé prodejce na internetu, aby správně popisovali prodávané knihy. Když je kniha správně popsaná, vyhnete se případným reklamacím a následnému vrácení zboží. V případě sporu, se může prodávající nebo kupující odvolat na tuto tabulku.

Igor Iggy Šumilov a kolektiv dobrovolníků

řipomínky pište na e-mail: igorsumilov@seznam.cz a nestyďte se.

Jan Werich
náš největší herec

Jaroslav Seifert
náš největší básník

R. A. King
zakladatel webu

Egon Bondy
náš undergroundový básník

Hermann Hesse