(Rozhovor
z pražským knihkupcem Milo Burdátšem vedla Amy Vickers)
V 20tých letech naši dědové objevili krásy Paříže, v 50tých letech naši otcové obdivovali atmosféru Říma a Neapole a 60tá léta patřila Londýnu a to nejenom kvůli The Beatles. Po pádu Berlínské zdi se naší generaci otevřela možnost intimně poznat další evropský klenot, hlavní město České republiky Prahu. Praha není jenom městem Rudolfa II, Miloše Formana, Franze Kafky a Josefa Švejka. Praha žije i současností, je plna divadel, koncertních síní, prodejen krásného skla, obrazových galerií, ale i knihkupectví a antikvariátů. A právě o knížkách v Praze budeme hovořit s panem Milo Burdátšem, který vlastní své knihkupectví s použitými knihami v samotném centru Prahy nedaleko známé hospody U Fleků.
Milo
Burdátš: Praha není jenom politických hlavním městem, ale taky kulturním a
intelektuálním středem Česka. V Británii i v USA jsou ta největší a
nejznámější vysokoškolská centra a vědecké instituce mimo hlavní město. Tady v Praze to máme
všechno pohromadě. A proto tady existuje velká poptávka po všech druzích knih,
která nechává žít tak velké množství antikvariátů.
Milo
Burdátš: Bratislavě chybí vysokoškolská tradice. Po vzniku Československa to
bylo rakousko-maďarské město bez jediné slovenské vysoké školy. Vlastně tam
nebyla ani jedna slovenská střední škola. A kde nejsou školy, tam je malá potřeba
knih a učebnic. Slováci rovněž tak neměli tak velkou potřebu číst. Pro
zajímavost: podle soupisu bibliofilských tisků jich v slovenštině vyšlo
méně než 1% ze všech československých bibliofilií. To o něčem svědčí.
Milo
Burdátš: To je otázka pro historiky. Vše souvisí s národním obrozením,
které mělo jiný průběh v Česku a jiný na Slovensku. České národní obrození
probíhalo v 19. století zejména prostřednictvím literatury. České knihy četla
jak česká inteligence, tak i třeba selský stav ale i nové vzniklá česká
buržoazie. Na Slovensku se o slovenskou literaturu v tom samém období
zajímalo pouze několik desítek farářů, převážně luteránských. Slovenská
inteligence, ani buržoazie vlastně neexistovala. Mnoho slovenských knih vycházelo
tady v Čechách a taky v Budapešti.
Milo
Burdátš: Samostatné antikvariáty v minulosti neexistovali. Vždy byly
součástí většího knihkupectví či nakladatelství. Výjimku tvořili snad jenom
židovští obchodníci v Ghettu nebo v Jungmannově ulici. Ti však
obchodovali se starými knihami stejně, jako s každou další veteší. Čeští a
němečtí knihkupci měli ve svých krámech vyhrazenou část, ve které měli staré
použité knihy. Stávalo se, že těch antikvárních knih bylo více, než těch
nových. Musíme si uvědomit, že většina nové produkce byla abonována a do
knihkupectví si zákazníci chodili odebírat již objednané a zaplacené knihy.
Větší a objemnější knížky dokonce vycházely v jednotlivých sešitech, takže
ani nemohly být jejich svazky v policích.
Milo
Burdátš: Po vzniku republiky nastal nečekaný rozvoj nakladatelské činnosti.
Knižní nakladatelé se záhy stali těmi nejúspěšnějšími podnikateli a stavěli si
ohromná sídla. Doporučuji všem americkým turistům si prohlédnout budovy
někdejšího Topičova nakladatelství na Národní třídě. Pasáž Alfa, kterou
postavil nakladatel Stýblo a neposlední řadě architektonický skvost od
architekta Kotěry, centrálu nakladatelství Mojmíra Urbánka v Jungmannově
ulici. Zájem o četbu v této době vzrostl několikanásobně. Vydávalyy se
v té době zejména historické romány, romány o československých legiích
v Rusku a spousta brakové literatury. Dnes tvoří vysoké náklady těchto
knih podstatnou část zásob pražských antikvariátů. Jde o knihy autorů Jiráska,
Rais, Sokola-Tůmy, Svátka, Třebízského a dalších, které jsou nezajímavé pro
Čechy natož pak pro cizince.
Milo
Burdátš: Pro milovníky knih vyšlo v té době mnoho krásných tisků. Bohužel
již v té době vycházely v malých nákladech, tak jsou i dnes poměrně
vzácné. Přesto doporučuji všem bibliofilům knížky vydávané nakladatelství
Aventinum, které jsou upraveny malířem Josefem Čapkem. Knížka jeho bratra
světového spisovatele Karla Čapka, ilustrovaná originálními linoleoryty Josefa
Čapka, případně i z jejich podpisem potěší každého amerického
bibliofila. Dalšími oblíbenými knížkami
v zahraničí jsou knížky ilustrované, ale často i psané a tištěné
originální figurkou pražského kulturního života Josefem Váchalem. Dalšími
úpravci a ilustrátory knih, jejichž knihy lze doporučit Jsou Jan Konůpek, František Kysela, V.H. Brunner, Eduard Milén,
Alois Moravec. Knížky těchto výtvarníků lze pořád koupit v pražských
antikvariátech za velmi soutěživé ceny.
Samostatnou
kapitolu si zaslouží knížky spojené s literární skupinou Devětsil a
Surrealistickou skupinou. Knížky autorů těchto skupin ilustrovaly takové hvězdy
jako je Toyen, Štýrský, Šíma, Mašek, Pravoslav Kotík a další. Bohužel již doby,
kdy tyto knížky ležely na pultech za ceny několika korun je již za námi. Přesto
lze je ještě koupit za ceny poměrně nižší, než za jaké je nabízejí američtí
antikváři.
Milo
Burdátš: Asi celosvětově jsou nejhledanějšími českými knížkami pro děti ty,
které ilustrovali dva mimořádně invenční výtvarníci, Vojtěch Preissig a Josef
Lada. Čechoameričan Vojtěch Preissig vytvořil inovativní dětské knížky již
počátkem 20. Století. Nejslavnější je knížka Byl jednou jeden domeček. Velmi
populární je i pohádková kniha Broučci s jeho ilustracemi. Josef Lada si
své knížky psal i ilustroval. Často byly tištěny na kartonu a tím se odlišují
od ostatní produkce. Ladovy knížky jsou vyhledávány zejména japonskými turisty.
Milo
Burdátš: Velmi vyhledávané jsou secesní knížky ilustrované hlavně Alphonsem
Muchou. Většina jeho knih však vycházela v Paříži a u nás se objevují
zřídka. Jakmile však turista objeví Muchův Pater Noster nebo knihu Ilseé
princezna tripolisská, neměla by jej odradit ani poněkud vyšší cena. Je to
určitě dobrá investice. Poměrně levněji lze koupit knížky ilustrované dalšími
secesními umělci. Vyhledávejte jména Arthur Scheiner, Luděk Marold, Viktor
Olíva, Jan Dědina nebo již vzpomenutý V. H. Brunner. Všechno to budou krásně
ilustrované knížky. Samostatnou kapitolou jsou knížky ilustrované Frankem
Kupkou. Ty secesní však vycházeli pouze ve Francii. Po válce je však kupovali
čeští návštěvníci pařížských antikvariátů a mnoho je jich proto u nás v Praze.
Milo
Burdátš: Nesmíme zapomenou na geometricky zdobené knížky, které upravoval český
architekt Karel Teige. Jeho knížky a knížky jeho přátel, Vítězslava Nezvala,
Jaroslava Seifert a Konstantina Biebla patří mezi nejhledanější exempláře v pražských
antikvariátech. Je to právem. Dnes jsou jeho knihy zastoupeny ve všech knižních
expozicích slavných muzeí ve světě.
Milo
Burdátš: Ale vycházely a v milionových nákladech. Všechno zboží bylo v té
době na lístky a knihy byly volně k prodeji. Je pravdou, že zásadní knihy
nemohly vycházet. Nacistický režim však umožnil vydávání dobrodružné
literatury, která měla podporovat bojeschopnost mladých. V té době se
uplatnil zejména výtvarník realistických ilustrací Zdeněk Burian. V dětské
literatuře byla výrazným zjevem Marie Fischerová-Kvěchová.
Milo
Burdátš: Ne, tradice krásných knih se udržela i v poválečném období
nedostatku a sovětských vzorů. Je pravdou, že po obsahové stránce je 90%
tehdejší produkce nezajímavých, přesto lze zmínit knížky pro děti a mládež,
které ilustrovali režimu oddaní výtvarníci Karel Svolinský, Karel Müller, Cyril
Bouda, Kamil Lhoták či Adolf Zábranský. Vyjímečnými zjevy té doby jsou
ilustrátoři, jejichž dílo přesáhlo hranice Česka a nebyli to kolaboranti.
Dokonalé ilustrace dokázal vytvořit filmař Jiří Trnka. Přitažlivé jsou ilustrace,
hlavně v knížce Cirkus Humberto od Františka Tichého. Hravým až
dadaistickým způsobem ilustroval knihy Zdenek Seydl, který mimochodem ovlivnil
celou avantgardu 60tých let. Nejznámějším výtvarníkem v USA bude asi
Vojtěch Kubašta. Jako ilustrátor beletrie nevyniká, dokázal se však proslavit
jako konstruktér prostorových knih pro děti. Tyto knihy pak dlouhá léta byly
dobrým vývozním artiklem a přinášely komunistickému režimu žádané valuty.
Milo
Burdátš: V 60tých letech skutečně vznikl nový „nesovětský“ pohled na knížku.
Protagonisty byly již zmínění Zdeněk Seydl avšak se uplatnili i další zkušení
grafici. Byl to zejména Jaroslav Šváb, Vít Obrtel, Vladimír Fuka. Krásné knížky
ilustrované kolážemi vytvářel Jiří Kolář a Ota Janeček. Zajímavým zjevem byl i
výrazně barevně orientovaný Miloslav Troup. Jemnými ilustracemi proslula i
Ludmila Jiřincová. Dál však vycházejí knížky ilustrované Kamilem Lhotákem, Ondřejem Sekorou, Vojtěchem Kubaštou i Josefem
Ladou. Ty poslední možná ilustrovala jeho dcera Alena Ladová.
Je
pravdou, že mnoho spisovatelů bylo vyřazeno z edičních plánů. U výtvarníků
to však nebylo tak kruté. Ověřená jména zůstávají a přibyla další. Zajímavě
ilustrují výtvarníci Liesler, Sklenář, Tesař. Do světa prorazila však opět
dětská ilustrace a to figurka krtečka v podání Zdeňka Millera a pohádky
ilustrované Radkem Pilařem. Nepřekonatelný zůstává až dodnes Adolf Born.
Milo
Burdátš: Do češtiny byly přeloženy všechna velká díla anglické literatury.
Takže sběratelé Marka Twaina si v Praze mohou koupit jeho česká vydání.
Podobně je to se Shakespearem, Milnem, Poem, Beecher-Stowe, Whitmanem či Hemingwayem.
Proč si taky nekoupit knížku básní od českého nositele Nobelovy ceny Jaroslava
Seiferta, či starší vydání Švejka od Jaroslav Haška. Při troše štěstí je možné objevit
předválečné vydání knihy R.U.R od Karla Čapka. Pěkným suvenýrem může být i stará
knížka prvního presidenta T. G. Masaryka, učitele národů Jana Amose Komenského
či dílo Jana Husa. V jednom však amerického turistu zklamu. Je téměř
nemožné sehnat první vydání knih Franze Kafky.
Milo
Burdátš: Druhým hlavní zbožím jsou krásné tisky, volné i zarámované. Již
tradičně antikvariáty nabízejí taky mnoho jiných papírových předmětů. Lze
koupit staré mapy, pohlednice, fotografie, bankovky, akcie, plakáty a obrazové
reprodukce. Velmi hledanými jsou svaté obrázky, ale i hrací karty. To všechno
mohou být zajímavé a netypické suvenýry z Prahy.
(z
časopisu Business Traveller přeložila K.
Králová)